Klubko hadů ovíjí mou duši
uvězněnou v poutech nevědomí
která zde po tobě zůstala - černá
jako když nad mou myslí
krouží hejno hladových krkavců.
Skála černá jako zasychající krev
hustě se valící z rány
jež jsi tu po sobě nechala.
Jako nelítostná krvelačná hyena
lačně sající krev z krku nevinného mláděte.
Stařenka smrt s dlouhými prsty
na každého se dostane
stane se snad mou přítelkyní
tou jedinou co nezklame?...
čtvrtek, června 28, 2007
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)