středa, listopadu 28, 2007

Ach ten pravopis

Nemůžu říct, že bych měl s pravopisem nějaké závažné problémy. Samozřejmě, jak se píše nějaký delší text, nějaká ta chyba uteče a o to víc to mrzí. Docela mi chybí korektor, kterého mají k dispozici kolegové v papírových časopisech a kontrola po dopsání textu je mnohdy únavná a časově celkem náročná. To ale není to, o čem jsem chtěl dneska psát. Chci se zmínit o podvědomých chybách v pravopise, kdy nějaké slovo či písmeno, zvláště pokud píšete rychle a soustředíte se na obsah a stylistiku textu, prostě s železnou pravidelností uděláte.

U mě jsou to tři základní a zásadní chyby. První je celkem zajímavá a byl bych zvědav, v čem je její původ. Místo písmene "f" píšu často písmeno "ch". Nejsou si vůbec podobné, nejsou vedle sebe, ale prostě sem tam, ne pravidelne narazím na to, že je vzájemně zaměním. Další už pochopitelnější záměna písmen je "g" za "q". Zvláště při chatování přes ICQ, kde mi na nejaké té chybce či chybějící čárce nezáleží, je celkem často prohodím. Není se ale co divit, jsou si velmi podobná. Třetí chybou, kterou dělám snad ve 100% případů, není prohození písmen, ale rovnou chyba ve slově. součastně - současně. Je to zřejmě mnoholetým zvykem, ale když jsem se podíval do svých starších článků, mám ji všude. Bez výjimky. Díky kontrole pravopisu v textových editorech se jí sice vyvaruji, ale ve forech či IM klientech je to tutovka.

Když už jsme u těch editorů a kontrole pravopisu - neskutečně jsem si zvykl používat webovou aplikaci Docs od Google. Píšu v ní prakticky všechno, co jde nějakým způsobem na web. Nezanedbatelnou výhodou pak je, že mám dokumenty k dispozici kdekoli, kde je internetový prohlížeč. btw. Velikost pro jeden učet je u docs prý na hranici 12GB. Vzhledem k tomu, že jednostránkový text má velikost cca 20Kb, je tato hranice silně předimenzovaná.

středa, listopadu 21, 2007

Jak zhubnout?

To je otázka, kterou si pokládá stále více lidí. Však jako Češi prý začínáme být nejobéznějším národem Evropy. Stravování ve fast-woodech, nezdravý způsob života, žádný pohyb. Něco podobného potkalo i mě. Možná to znáte sami, když jste překročili určitou věkovou hranici (táhne mi na 30), tělo už se nechová tak jako dřív, zpomalí se metabolismus a to, co jste si dřív mohli dovolit bez následků, se najednou projeví přírůstkem na váze. Nikdy jsem moc neřešil kolik vážím, protože jsem se pořád držel na stejné hodnotě.

A na jaře to přišlo, nemohl jsem se dostat do letního oblečení z minulých let a snad po roce se postavil na váhu. Výsledek byl pro mě šokující a vůbec jsem ho nečekal. Vždycky jsem vážil kolem 80Kg, což je při mé výšce a tělesné struktuře tak akorát. A tehdy se ukazatel zastavil na hodnotě 97Kg, což byl šok, čekal jsem tak o deset kilo méně. Rozhodnutí bylo na snadě. Buď si zachovat pohodlný život, ono jako ajťák moc pohybu přes den nemáte, nebo ho změnit od základu a udělat něco pro zdraví. Zřejmě i díky rozchodu s dlouholetou přítelkyní, kdy jsem potřeboval myslet na cokoli jiného, jsem se rozhodl pro to druhé.

Výsledek? Dnes slavím takové menší výročí :o), za půl roku jsem shodil 15 kilo. Podle reakcí mnoha lidí z okolí se jim to zdá neskutečné, nechápou jak jsem to mohl dokázat. Můžu říct, že to nebylo zase tak těžké, jen to chce mít pevnou vůli a hlavně kontrolovat si, co člověku pomáhá jít s váhou dolů. Možná si říkáte, že by bylo fajn jít taky o pár kilo dolů, ale nevíte jak začít či to zkoušíte a nedaří se? Tady je pár rad a postřehů, které pomohly mě...

- Pořiďte si přesnou elektronickou váhu s přesností na stovky gramů. Važte se vždycky ráno, tehdy váha odpovídá nejreálněji skutečnosti. Večer to opravdu nemá smysl, projeví se většina toho, co přes den či odpoledne sníte a vypijete.

- Než začnete se samotným "procesem", musíte si určit, jak budete hubnout. Zásadně varuju před tím, jen prostě méně jíst a nic dalšího, to je cesta do pekel. Čeho jsem se já obrovsky obával je, že si rozhodím metabolismus. To je totiž strašná svině a to bez nadsázky. Když začnete tělu dodávat méně potravy, tělo se díky metabolismu přizpůsobí a jednoduše mu to začne stačit. To znamená, že člověk s výborným metabolismem může sníst až dvojnásobek potravy, při stejném pohybu a nepřibere ani deko, oproti člověku s mizerným.

- Takže jsem se rozhodl jít touto cestou -> zásadně zvýšit energetický výdej a moc nesahat na množství snědeného jídla. Vyplatilo se...

- Jednu obrovskou chybu jsem s jídlem jsem ovšem dělal. Byl jsem zvyklý přes den moc nejíst a nejvíc jsem se najedl, až jsem se dostal z práce domů, tak kolem 5-6 hodiny. Tak to opravdu nejde, protože pak už člověk moc kalorií nespálí.

- Jak tedy vypadá můj stravovací rytmus teď? Snídám ihned jak vstanu, aby se tělo probudilo a začalo hned pracovat (spalovat :o). Většinou jím jen čisté pečivo bez ničeho, tzn. buďto rohlík nebo topinku (chleba nadýmá). Dopoledne svačím jen zeleninu nebo ovoce, ale tolik, abych neměl hlad - okurek + jablko + banán + papriku atp. Začal jsem chodit na obědy, do závodní jídelny, tzn. největší jídlo jsem přesunul z večera na poledne. Jím úplně všechno na co mám chuť, včetně guláše s knedlíkem, svíčkové apod. Další jídlo mám až po příchodu domů, za cca 5 hodin. Jde o teplou večeři, asi 2/3 porce oběda. Pokud mám tak kolem 8 večer hlad, vezmu si ještě nějaké ovoce, jablko nebo rajče apod., pokud nemám, nejím už nic.

- Vyvarujte se toho, trápit se hladem. Snažte se jíst pokud možno pravidelně. Není nic horšího, než celý den nic nejíst a večer pak otevřít plnou ledničku. Jak totiž hladina cukru v těle klesne pod kritickou hodnotu, uvolní se v mozku nějaký hormon (název si nepamatuju) a udržet se v tu chvíli nepřejíst vyžaduje nadlidský úkon.

- Jedl jsem v podstatě všechno, na co jsem měl chuť. Pravdou ovšem je, že i když jsem nehubnul, tak nejím vůbec sladké, ani si nesladím kafe apod. Ale třeba uzené nebo občas klobásu jsem si klidně dal.

- Alkohol. Mám ho rád a ten jsem musel omezit. Dřív jsem si třeba o půlnoci, když jsem dodělal nějakou práci, zašel ještě na dvě až tři pivka a pak šel spát. Samozřejmě obrovská chyba, jedno pivo má asi 800KJ, tzn. že tři vydají za malý oběd. I tak jsem si ale jednou za měsíc zašel do hospody a klidně si dal sedm piv, jednou za čas to nevadilo. Nemusíte se ale alkoholu vyvarovat úplně. Třeba takové bílé víno si dám bez problému, vynechávám hlavně pivo a tvrdý alkohol - to jsou kalorické bomby.

- Jídlo je jen jedna část, ta druhá je pohyb. Osobně jsem to nijak nehrotil a dělal hlavně to co mě bavilo = každý den rychlá procházka na min. 1 hodinu. Tu si může dovolit úplně každý a výmluva že na to nemáte čas prostě neplatí. Nechce se vám? Musí! Po 4 měsících jsem pokročil na vyšší level :) a najednou mi chození přestalo stačit a začal jsem běhat, půlhodinka denně klidně stačí.

- Nechtěl jsem po zhubnutí vypadat jak kostra, takže jsem se vrhl i na "cvičení". Teda, chození do posilovny mě nikdy nebralo a nebere i teď, takže moje cvičení spočívá v dělání kliků a sedolehů.

- Pohyb je droga! Je to opravdu tak, je třeba překonat počáteční nevoli a pak je to paráda. Při pohybu se v těle uvolňuje testosteron, který vyvolává pocity štěstí. Běžet lesem a poslouchat jeho šumění, to je prostě paráda.

- Z toho vyplývá jedna skutečnost. Omezíte pohyb a začne vám to chybět. Jak se teď ochladilo, moc na chození, natož na běhání to venku není. Výsledkem je, že během dne udělám přes 200 kliků a sklapovaček, protože na to mám prostě chuť. Jednu nevýhodu to ovšem má, tričko které mi bylo malé když jsem měl 97Kg, je mi malé i když mám o 15Kg méně :D Sice jsem shodil spoustu kil tuku, ale zároveň nabral několik kilo svaloviny, který je těžší než tuk - tzn. bez cvičení bych teď měl klidně o dalších 5 Kg méně, ale lépe by to nebylo.

- Svalovina má jeden krásný efekt a s tím souvisí i ten již zmíněný metabolismus. Svaly totiž spotřebují víc energie. Jím teď daleko, daleko víc než před půl rokem (i když pravidelněji) a váha jde při tom pořád dolů.

- Metabolismus - protože jsem se opravdu bál, že si ho rozházím a tělo si zvykne na menší dávky jídla, dělal jsem to následujícím režimem. 3 dny v týdnu, min. dva dny po sobě (většinou víkend) jsem si vůbec nehlídal co jím a klidně si dal večeři v devět večer. Ve skutečnosti jsem tak za víkend přibral o 0,5 Kg, ale během týdne o 1Kg shodil. Tento systém u mě zafungoval výborně, viz. předchozí bod.

- Jídlo, pohyb. Myslím, že jsme probrali všechno. Samozřejmě u ženského pohlaví asi nehrozí, že by dělali tolik silově náročného cvičení, tam si to zkrátka budete muset kompenzovat něčím jiným - delší procházky, strečink.

Tento "systém" funguje u mého těla výborně. Jistě, nikdo vám nezaručí, že to zabere i u vás, ale já nevidím důvod, proč by nemělo. Zhubnout je o tom chtít a hlavně nehledat plané výmluvy...

středa, listopadu 07, 2007

Herní nášup je tady

Než se objevil BioShock, dalo se o roku 2007 mluvit jako o herní prašivině. Sice vyšlo pár zajímavých titulů, ale jinak slabota a bída. To se teď na podzim začalo mírně lámat a dnešním dnem stojíme před, nebojím se použít slovo, brutálním zlomem. Popravdě, neumím si to moc představit, protože tolik AAA titulů, co se objeví během několika málo dnů, to se snad ještě nikdy nestalo. Pro mě to ovšem bude ve znamení jedné hry - CoD4. Vzhledem k tomu, že mám psát recenzi SP, potom ještě zvlášť MP a nakonec tipy a triky, mám o zábavu na příštích 14 dnů vystaráno.

Ale teď k tomu, co nás čeká a nemine...
Vše odstartuje již zmíněná a nesmírně vyhypovaná střílečka Call of Duty 4. Podle prvních reakcí to ale stojí za to a hra je opravdová pecka. Slova chvály sklízí především multiplayer, který nabízí nezvykle bohaté možnosti a překonává prý všechny multiplayerovky dnešní doby. No nemůžu se dočkat, až mi z CD projektu dorazí review verze na recenzi.

V součastné době hraju TimeShift. Hra přišla bez nějakého většího humbuku, o to lepší a zábavnější ovšem je. Hrátky s časem jsou kouzelné a neskutečně mě to chytlo. Tohle si rozhodně zahrajte, nebudete litovat.

V těchto dnech vychází i Gears of War, který mi nesmí uniknout. Podle videý je to totiž čistá zábava a ta hodina, co jsem kdysi strávil hraním na X360 byla rozhodně moc fajn.

Crysis. Víc není třeba dodávat. Snad jen, že tahle hra je tou snad nejvíc vyhypovanou v dějinách. Dle prvních reakcí je to ale taky bomba a demo nalákalo moc. I když mě multiplayer zřejmě moc bavit nebude (sedí mi přesně styl CoD4), single mi nesmí uniknout.

Na nové Need for Speed se těším taky. Demo sice bylo až moc jednoduché, ale model zničitelnosti vypadá fajne a ono dobrých závodních her teď obecně vychází sakra málo.

Nevím jak vám, ale mě výše jmenované stačí na zábavu minimálně do konce roku. A to se radši nezmiňuju o tom, že Team Fortress 2 úspěšně odolávám, i když mě beta hodně bavila a že se mi na disku hřeje Zaklínač. Toho si ale schovávám na povánoční dlouhé večery, protože po hodinkách nemá smysl tuhle hru vychutnávat.