čtvrtek, ledna 29, 2009

Typologie lidí ve vlaku

Potkáte je všude, nejen ve vlaku a nejen ve všech ostatních dopravních prostředcích. Patří k určité vymezené skupině lidí, kteří se chovají stejně, oblékají se stejně atd. Takže dnes si pár takových skupinek představíme...

Hip-hňupeři
Rozpoznatelní na první pohled. Oblečení větší o tolik čísel, že by se z něho daly ušít cvičební úbory pro celou základní školu a ještě by zbylo. K tomu kšiltovka rovná tak, že si okamžitě vybavíte hodiny rýsování a ti největší frajeři pod ní mají ještě šátek. Jo a samozřejmě, kšiltovka musí být nakřivo, takže máte intenzivní pocit, že pod tím dotyčný skrývá nějaké opravdu ošklivé znetvoření. Pokud snad zaslechnete hovor podobně postižených, baví se většinou o tom, jak si dali nebo dají špeka a jaký to bylo po tom, co si dali špeka... Pokud do nich nedejbože vrazíte, můžete si být jistí, že z nich vypadne marihuana ve větším než malém množství. Nejhorší variantou je pak osluchátkovaný hňuper, nejlépe se špuntama za 53,50 i s daní, co si na maximální volume pouští poslední hity největšího frajera půl dolara, takže to slyší i hluchá stařenka sedící ob vagon a do toho se pohybuje způsobem, který by mu mohl závidět i 90 letý důchodce v posledním stádiu Parkinsona.

Fata Female
Pokud byste první skupinu nejraději přetáhli prknem s hřebíkem, to teď to bude jiné kafe. Ano, hovoříme o bohyních ženského pohlaví, které jsou v posledních měsících vidět na každém kroku. Poznávací znamení jsou vysoké kozačky na tak vysokém podpatku, že v první chvíli máte pocit, že se na vás řítí někdo na chůdách, ryfle obepnuté takovým způsobem, že oblékání neoprenu proti tomu musí být ta nejsnazší věc na světě a malá bundička s kožíškem vysoko do basu, aby byl pořádně vidět zadek. Ten je většinou takových rozměrů, že většina klisen by okamžitě vybledla závistí a schovala se hodně hluboko do nedalekého stohu. K tomu většinou patří ještě dokonale vyfoukané blonďaté (není podmínkou) vlasy, makeupu že by se z něho nalíčila půlka jižní Afriky a nehty takových rozměrů, že v první chvíli máte pocit, že se na vás chystá útočit minimálně Fredy Krueger. Když už nic jiného, je na podobnou skupinu opravdu hezký pohled, zvláště pokud něco podobného pronásledujete z malé vzdálenosti ze zadních pozic a nic vás neruší od nenuceného výhledu. Hororovou podskupinou Fata Female jsou pak čtyřiceti až padesátnice, které si snad myslí, že si podobným oblečkem vrátí dávno ztracené mládí. Zahlédnutí něčeho podobného se může vyrovnat jen útoku pořádně nasranýho 450 kilovýho aligátora.

VMK
Neboli Velmi Mladá Kurva. Véemkáčko je mlaďounká dívčina, co se oblíká jako ta nejhorší štětka z Perlovky. Věkem maximálně do 15 let, která strašně závidí svým 16-ti letým spolužačkám, jak jsou strašně cool, že si daly na diskošce dvě piva a pak se totálně vožralý nechaly vojet od nějakýho vobejdy na lavičce v parku. Obtáhlá křiklavá sukýnka, která je tak krátká, že hrozí pokud se VKM jen trošku předkloní, tak se jí vyhrne tak centimetr pod pupík. Pokud za ní nastupujete ve vlaku, hrozí že zahlédnete něco, čeho byste mohli do smrti litovat a co se vám bude každou noc vracet v těch nejhorších nočních můrách. K tomu samozřejmě patří nějaká ultra mikina nebo bundička, nejlíp s nápisem tak složitým, že jeho vyluštění by trvalo i těm nejlepším hieroglyfistům asi dvacet let. Když ji budete míjet, podívá se na vás pohledem drsným jak dva metry šmirgl papíru, ale nedejbože, abyste se na ni špatně podívali vy nebo jí řekli "ty krávo uhni". To se bude dvě noci třást a do postele si naskládá všech sto padesát méďů, které si sama nakoupila, aby se mohla před kamarádkama chlubit, kolika klukům už stihla dát kopačky.

Machny
Nejčastěji cestují ve dvou, sama by to totiž žádná z nich nezvládla. Poznáte je okamžitě. Oblečené tak, že by s fleku mohly dělat reklamu na vietnamskou tržnici, kde taky celý dopoledne nakupovaly, protože se nemohly rozhodnout, jestli vzít pantofle za 80,- nebo radši ty drahý za 95,-. Dalším zaručeným poznávacím znamením je napěchovaná igelitka s logem Lídl nebo Penny, kde se většinou schovává balení 40 rohlíků, protože byly zrovna ten den o 50 halířů levnější. Okamžitě po vstupu do vagonu pak všechno velmi hlasitě okomentují následujícím způsobem:

první: ježíš tady je zase zima, to asi začnou topit zase až v červenci...
druhá: jojo, to máš pravdu

Přičemž si obě sundají rukavice, kabát a svetr.

druhá: ježíš to je ale studený to sedadlo
první: jojo, to máš pravdu

první: ježíš, asi si dám tu pomazánku, ale je strašně nezdravá, ale zase strašně dobrá
druhá: jojo, to máš pravdu

A tak to pokračuje dalších 5 až 2000 minut, podle toho, za jak dlouho obě machny vystoupí.

Tatíci
Žalostná skupina chudáků, která se vyznačuje především naprostým odevzdáním se životu, od kterého se jim minimálně posledních deset let nedostalo ale naprosto nic. Doma mají většinou peklo, protože jejich "stará nebo mamina", jak jí mezi stejně postiženýma chudákama chlapácky říkají, jim nedovolí ani zblo. Vrchol luxusu pro ně představuje večer, kdy nejdřív potajmu vyluxují ledničku, pak si dají dvojitou večeři a rozvalí se na 5 a více hodin na gauč před televizi, kde sledují stále dokola sportovní výsledky a cítí se jako velcí pašáci, když se jim jednou týdně podaří trefit výsledek jednoho zápasu. Ale to samozřejmě až poté, co doma uklidí, umyjí nádobí, točitý schody a obě chodby. Pokud jim mamina navíc večer dovolí dát si s ní půlku piva, cítí se jako největší pašáci, kteří jí to zase pořádně nandali. Ve vlaku před chlapama samozřejmě dělají největší siláky, jak mamina držela hubu a krok, zatímco se celej večír nalívali slivovicou. Nejčastějším poznávacím znamením je břicho takových rozměrů, že i těhotný tuleň by jen smutně sklopil hlavu a odvalil se do léčebny pro anorektiky.

Na závěr jen dodán, že díky bohu za to, že 98% dalších lidí cestujících vlakem, jsou většinou naprosto normální, slušně vypadající a mindrákem či maloměštáctvým nepostižení lidé.
Ještě že tak...

Žádné komentáře: